Jak dostat tatínka do polepšovny

Josef Karlík - Životopis

13. dubna 2008 v 23:33
Profese:
Herec
Datum narození: 19.03.1928 (80 let)
Místo narození: Kroměříž, Československo
Znamení: Ryby
Životopis:
Josef Karlík patřil k prvním absolventům herectví na Janáčkově Akademii múzických umění v Brně (1951). Po řadě krátkých angažmá zakotvil v činohře Státního divadla v Brně (1954), kde se od přelomu 50. a 60. let zařadil mezi přední členy souboru a - spolu s V. Fialovou a R. Jurdou - byl protagonistou klíčových inscenací režisérů E. Sokolovského (Azdak, Brecht: Křídový kruh), A. Hajdy (Goetz, Sartre: Ďábel a pánbůh, Shakespearův Král Lear) a M. Hynšta (Edgar, Dürrenmatt: Play Strindberg, MoliŹrův Tartuffe).

Po normalizaci brněnské scény se od roku 1970 Karlík uplatňoval v režiích Z. Kaloče. Své ukázněné herectví obohatil novými polohami respektujícími složitost lidské psychiky (Trigorin, Čechov: Racek, Řezník, Kaloč: Mejdan). Mezi jeho nejlepší výkony se řadí Brechtův Galileo Galilei (1978), jehož pojal jako moderního intelektuála ohrožovaného mocí.

V 80. letech ztělesňoval naopak typy, které svou moc zneužívají (Boris Godunov, Tolstoj: Car Fjodor, Jago, Shakespeare: Othello). Karlík však s úspěchem vytvořil i komediální typy: (Harlekýn, Gozzi: Princezna Turandot; Puk, Shakespeare: Sen noci svatojanské).

Bohatá je jeho spolupráce s rozhlasem, filmem, dabingem i televizí (Poledňáková: Jak dostat tatínka do polepšovny, Kaloč: Mejdan). Karlík je výraznou hereckou osobností, překračující svým významem brněnskou první scénu.
Filmografie:
1978 Jak vytrhnout velrybě stoličku

Jak dostat tatínka do polepšovny - Fotogalerie

13. dubna 2008 v 23:15

Jak dostat tatínka do polepšovny - Úvod

28. března 2008 v 19:56
Motto:
JAK DOSTAT TATÍNKA DO POLEPŠOVNY - nezapomenutelná rodinná komedie.
Typ filmu: Komedie, Rodinný
Rok výroby: 1978
Hrají: Tomáš Holý, Jana Preissová, František Němec, Josef Karlík
Popis:
Při premiéře pokračování své dnes už proslavené komedie o malém Vaškovi a jeho rodičích Jak vytrhnout velrybě stoličku autorka a režisérka Marie Poledňáková uvedla: "Druhá část, respektive volné pokračování, byla napsána vlastně před uvedením hry Jak vytrhnout velrybě stoličku. Takže podnětem nebyl úspěch díla, ale skutečnost, že v jeho závěrečných scénách vznikla velice zajímavá situace. Vystihli to i herci a v posledním období natáčení si sami vymýšleli scény, domýšleli osudy svých postav; k fabulování se přidal postupně celý štáb. A ústřední myšlenka? Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o příběh lehký, úsměvný. Jestliže se však zamyslíme hlouběji nad problémem neúplné rodiny i jejího znovuvybudování, vytěžíme asi víc zajímavých poznatků. Luboš a Anna, Vaškovi rodiče, se ocitají ve složité situaci.
Jeden druhého se snaží pochopit, respektovat rozdílnost povah - zpočátku hlavně kvůli dítěti. A není lehká ta cesta, na níž se má znovu upevnit vztah už jednou narušený. Situace, která nastala, je dost kuriózní: dva lidé, muž a žena, se po osmi letech opět setkávají, znovu se poznávají. Tento problém mě tedy zaujal - a také dětský svět, svět s jeho sny, touhami, svět, který se prostě nechce smířit s něčím, co se neshoduje s jeho představami o dobru a spravedlnosti." Skvělá letní komedie, v níž, jak říká autorka, opravdu nejde jen o humor, byla natočena před více než dvaceti lety. Přesto nás zaručeně bude bavit i nadále.
 
 

Reklama